O Barrandienu

Barrandien se nachází ve středních a jihozápadních Čechách. Oblast proslavil francouzský vědec Joachim Barrande (1799-1883), který se věnoval paleontologickému výzkumu středních Čech a na jehož počest byla oblast pojmenována.

Barrandien je izolovaný pozůstatek starého horstva. Nejstarší horniny pocházejí ze svrchního proterozoika (mladších starohor). Byly mírně přeměněné a provrásněné v průběhu tzv. kadomského vrásnění na konci starohor.

Na nich spočívají horniny ze starších prvohor. Vrstevní sled zahrnuje všechny čtyři geologické útvary - kambrium, ordovik, silur a spodní a střední devon. Horniny proterozoického až devonského stáří byly koncem devonu a začátkem karbonu opětovně deformovány v průběhu tzv. variského vrásnění.

Ve starohorách i v prvohorách probíhala na území Barrandienu intenzivní sopečná činnost.

Na zvrásněném souboru barrandienských hornin spočívají odlišně prostorově orientované horniny mladších geologických jednotek (mladší prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory), které však již nenáležejí k Barrandienu.

Stáří Barrandienu

Stáří Země se odhaduje na 4600 milionů let. Obrovské časové rozpětí geologických procesů od vzniku Země až po současnost se dělí na šest ér: prahory (archaikum), starohory (proterozoikum), prvohory (paleozoikum), druhohory (mesozoikum) a kenozoikum (dříve dvě samostatné éry - třetihory a čtvrtohory) .

Horniny v Barrandienu vznikaly od svrchních starohor téměř do konce starších prvohor, tedy v časovém úseku přibližně 1000 – 370 milionů let.

Přehledná tabulka geologické historie Země
Přehledná tabulka geologické historie Země