Geologicky nejvýznamnější oblasti Barrandienu

Na území centrálního Barrandienu se nachází šest charakteristických oblastí s vysokým výskytem významných geologických lokalit. V mapě jsou tyto oblasti označeny písmeny A – F. S každou oblastí je spojeno jedno vytipované informační místo, kde lze získat podrobné informace, výklad, případně zakoupit publikace, atd.

A - Ordovik západní části pražské pánve – Rokycansko

Rozloha území odpovídá přibližně jz. zakončení pražské pánve Barrandienu od Mýta přes Rokycany a Plzeň až ke Starému Plzenci. Ordovická souvrství obsahují v minulosti ekonomicky významná ložiska železných rud. Místy se zde vyskytují bohaté nálezy ordovických zkamenělin. Ordovik spočívá na horninách z mladších starohor. V oblasti se nacházejí i horniny křivoklátsko rokycanského vulkanického komplexu ze svrchního kambria. Z pokryvných útvarů Barrandienu jsou nejdůležitější uloženiny mladších prvohor obsahující dříve těžená ložiska černého uhlí u Radnic.

B – Skryjsko-týřovické kambrium

Jádro území je v okolí Skryjí tvořeno střednokambrickými břidlicemi bohatými na trilobity a další druhy zkamenělin. V údolí Berounky je odkryt styk pískovců středního kambria (prvohory, 505 mil. let) s podložními slabě přeměněnými břidlicemi starohorního stáří (více než 542 mil. let) . V údolí Zbirožského potoka lze sledovat geologický profil ve vulkanických horninách křivoklátsko-rokycanského pásma, které pronikly na povrch ve třech fázích ve svrchním kambriu.

C – Příbramsko-jinecké kambrium

Nejzajímavější území příbramsko-jineckého kambria (prvohory, před 542 - 488 mil. lety) leží v údolí říčky Litavky a jeho okolí. Na několika skalních výchozech je možné sledovat vývoj spodního a středního kambria od sladkovodních hrubozrnných uloženin slepenců u Hluboše, přes usazeniny brakických vod s nálezy drobných korýšů – nejstarších, pouhým okem viditelných zkamenělin z ČR, po mocný sled mořských břidlic s bohatou faunou u Jinců.

D – Koněprusko

Území je významné mělkovodním vápencovým vývojem spodního a středního devonu (prvohory, 416 - 385 mil. let). Ze dna tropického spodnodevonského moře se zde zdvíhal mohutný vápencový útes, který v některých obdobích vyčníval i nad hladinu. To vedlo k bohatému rozvoji mělkovodní fauny. Její zbytky zde nacházíme v podobě zkamenělin.

E – Silursko-devonské jádro, centrum Barrandienu

Centrální část Barrandienu je tvořena společně zvrásněnými horninami siluru (prvohory, 444 - 416 mil. let) a spodního až středního devonu. Je sledovatelná v rozsáhlých odkryvech v kaňonovitém údolí Berounky a v bočních údolích jako je Koda, Císařská a Tetínská rokle a údolí Kačáku. Vystupují zde různé typy vápenců s polohami břidlic a vulkanických čedičových hornin - diabasů. Usazené horniny obsahují velké množství mořských zkamenělin.

F – Velká Praha

Na území Prahy zasahují z jihu horniny siluru a devonu centrální části Barrandienu, dále na severovýchod se setkáváme s ordovickými břidlicemi a křemenci. Na plošinách v severní a východní části Prahy prvohorní horniny Barrandienu překrývají druhohorní vodorovně uložené sladkovodní jílovce, mořské pískovce a opuky české křídové pánve. Prvohorní i druhohorní uloženiny na území Prahy obsahují množství fosílií mořských živočichů i suchozemských rostlin.

Pro jednotlivé oblasti nebo jejich nejvýznamnější části postupně připravujeme turistické mapy. Podrobnosti najdete zde.